Premiér Petr Fiala jednal se zástupci iniciativy Za bydlení a dalších odborníků včetně AOOV
V úterý 19. září jednali premiér Petr Fiala a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se zástupci a zástupkyněmi iniciativy Za bydlení a s dalšími významnými partnery včetně Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV). Předmětem jednání bylo nastavení Pravidel spolufinancování evropských fondů na programové období 2021–2027 a návrat 10 % alokace (270 mil. eur) z Fondu soudržnosti zpět do Evropského sociálního fondu plus.
Zástupci a zástupkyně neziskových organizací ocenili, že vláda nakonec neodsouhlasila výrazné navýšení míry spolufinancování u nevládních neziskových organizací. To v návaznosti na konsolidační rozpočtový balíček původně navrhoval ministr financí Zbyněk Stanjura. Poukázali však na to, že spolufinancování ve výši 5 % je absolutní hranou únosnosti. To snižuje možnost realizace některých projektů, které cílí na potřeby obyvatel České republiky, mimo jiné v oblasti včasné pomoci.
Výsledkem jednání byl příslib ministra Jurečky, že u vybraných výzev je připraven jednat s vládou o 0% spolufinancování. A to u těch příjemců, kteří nejsou obce nebo příspěvkové organizace. V otázce zpětného převodu 270 milionu eur (zhruba 6,6 miliardy korun) z Fondu soudržnosti, konkrétně z Operačního programu Doprava do Evropského sociálního fondu plus byl premiér Petr Fiala skeptický vzhledem k již rozběhnutému zasmluvnění výzev. Přislíbil však stav zasmluvnění ověřit a zjistit, jaký je stav volné alokace.
Hrozí výpadek sociálních služeb
Nevládní neziskové organizace apelovaly na potřebu případně najít v rámci státního rozpočtu alternativní finanční prostředky v odpovídající výši. V opačném případě hrozí vážné výpadky v celém spektru sociálních služeb, od prevence až po péči a zdravotnictví, a to v situaci, kdy naopak v populaci roste jejich potřebnost. Vláda si podle zástupců a zástupkyň nevládních neziskových organizací potřebuje udělat kvalitní dopadovou analýzu. Měla by si tak být vědoma rizik, která v případě výpadku sociálních a dalších služeb státu reálně hrozí.
„Podpora lidí po výkonu trestu v získání práce, řešení dluhů, závislostí a dalších problémů zásadním způsobem přispívá k jejich úspěšnému návratu do společnosti a výrazně snižuje míru recidivy. Výpadek těchto služeb by měl velké dopady nejen na státní rozpočet, ale na celou společnost,” přibližuje dopady na oblast vězeňství Jana Smiggels Kavková, předsedkyně Asociace organizací v oblasti vězeňství.
Shrnutí situace v oblasti vězeňství:
- Vězeňská populace: 19.743, od ledna nárůst o 691 osob (data k 11. 9. 2023, Vězeňská služba ČR)
- 4. nejvyšší míra uvěznění v EU: 180 vězněných osob na 100.000 obyvatel
- Celoživotní recidiva: 65 %, 7 z 10 lidí se do vězení v průběhu života vrátí
Náklady uvěznění a kriminality
- Vysoké náklady uvěznění: kolem 1.700 Kč/osoba/den, tedy 12 miliard/rok celkem
- Společenské náklady kriminality: 144 mld. Kč/rok (Jedná se o tzv. stínové ceny, které spočítal think-tank České priority, číslo za rok 2021)
- Společenské náklady recidivy: 67,6 mld. Kč/rok, (Jedná se o tzv. stínové ceny, které spočítal think-tank České priority, číslo za rok 2021)
- Společenské náklady 1 recidivisty: 51,9 mil. Kč, jedná se o celoživotní náklady (Jedná se o tzv. stínové ceny, které spočítal think-tank České priority)[1]
Rizikové faktory odsouzených
- 60 % žádné nebo nestabilní bydlení
- 90 % má dluhy
- 45 % zkušenost s dlouhodobou nezaměstnaností
- 60 % problémy se závislostmi[2]
Komplexní potřeby lidí ve výkonu trestu a po propuštění vyžadují komplexní podporu a služby pro jejich úspěšnou reintegraci: adiktologické služby, dluhové poradenství, podpora v bydlení, pracovní poradenství, terapeutické služby…
Velká část financována z ESF, např. dluhové poradenství a pracovní poradenství (nemohou být poskytovány v rámci registrovaných sociálních služeb).
Ročně propuštěno kolem 10 000 osob, nevládní organizace pracují odhadem s více než 5 000 klienty/rok.
Úspory díky podpůrným službám
Prokazatelně nižší míra recidivy u klientů, kteří mají přístup ke službám po propuštění:
Studie Institutu pro kriminologii a soc. prevenci prokázala 10% míru recidivy u klientů po 2 letech od propuštění oproti 50% recidivě u běžné populace[3].
Konzervativní odhad: recidiva u klientů, kteří dostávají služby je poloviční oproti průměrné míře recidivy.
Projekty ESF financují návrat lidí po výkonu trestu na trh práce, místo nákladů pro stát tak naopak přispívají do státního rozpočtu.
[1] Zdeněk Rosenberg, České priority: Stínové ceny pro společenské náklady kriminality, 2023
[2] Údaje z analýzy SARPO 2018, https://www.vscr.cz/media/organizacni-jednotky/generalni-reditelstvi/ostatni/sarpo/sarpo-charakteristiky-odsouzenych-v-ceskych-veznicich.pdf
[3] Zaměstnání jako faktor desistence, 2017, http://www.ok.cz/iksp/docs/441.pdf
Ke stažení
Více informací najdete v tiskové zprávě a v pozičním dokumentu iniciativy Za bydlení.
