Představujeme členy AOOV: Příběh organizace, která pomáhá lidem v nouzi postavit se znovu na nohy
Organizace K srdci klíč už více než patnáct let pomáhá lidem, kteří se ocitli v těžké životní situaci. Poskytuje nejen přístřeší, ale především podporu, která umožňuje návrat k důstojnému životu. Ať už jde o lidi bez domova, mladé dospělé po odchodu z ústavní péče, osoby po výkonu trestu nebo rodiny ohrožené ztrátou bydlení, filozofií organizace je komplexní pomoc s respektem ke každému člověku.
Od tradičních služeb k moderním přístupům
Když K srdci klíč v roce 2005 vzniklo, zaměřovalo se hlavně na klasické formy sociálních služeb: noclehárny a azylové domy.
„Brzy jsme ale pochopili, že samotné nouzové ubytování nestačí,“ říká ředitel a zakladatel organizace Karel Komárek. „Lidé potřebují víc – pomoc s dluhy, psychickou podporu, pracovní příležitosti, stabilní bydlení. Proto jsme postupně přecházeli k novějším typům služeb jako je housing first, housing led, protidluhové poradenství či tréninková pracovní místa.“
Právě projekt housing first (bydlení především) přinesl zásadní změnu: klienti dostávají šanci na stabilní bydlení bez podmínky předchozí abstinence nebo zaměstnání.
Metoda housing led pak pracuje s individuální podporou a službami, které klienty postupně vedou k získání a udržení stabilního bydlení, přičemž trvalé bydlení není nutnou podmínkou hned na začátku.
Organizace se inspiruje zahraničními trendy, ale vždy se je snaží adaptovat na české podmínky. Úspěšné projekty v Mostě nebo Chomutově dokazují, že pokud lidé dostanou reálnou perspektivu, často dokáží svou situaci zásadně zlepšit.
Široké spektrum služeb
K srdci klíč působí v Ústeckém kraji a v Praze. V Mostě organizace provozuje dva azylové domy (pro muže a pro otce s dětmi), Dům na půl cesty pro mladé lidi do 26 let, noclehárnu a tréninková pracovní místa. Zajišťuje zde také housing led a protidluhové poradenství.
V Chomutově nabízí noclehárnu, denní centrum a projekt housing first. V denním centru mohou lidé využít sprchu, odpočinek nebo se v zimních měsících ohřát.
V Praze se K srdci klíč zaměřuje na práci s lidmi bez domova prostřednictvím azylového domu, denního centra a unikátního terénního programu na Letišti Praha.
„Letiště samo financovalo terénní sociální službu, což je v českém prostředí výjimečné,“ zdůrazňuje Karel Komárek. „Spolupráce s Letištěm Praha ukazuje, že společenská odpovědnost firem může být reálná a efektivní.“
Kromě pobytových a terénních služeb organizace rozvíjí také tréninková pracovní místa – příležitosti pro lidi, kteří se obtížně vracejí na pracovní trh kvůli dluhům, závislostem nebo zdravotním potížím. „Bohužel je velký nedostatek sociálních podniků, které by tyto lidi zaměstnaly dlouhodobě,“ upozorňuje Komárek.
Když podpora nestačí: rizika nových pravidel
Jedním z největších rizik, která by v následujících letech mohla práci organizací jako K srdci klíč výrazně ohrozit, je podoba připravovaného zákona o státní sociální podpoře – tzv. „superdávky“. Návrh, který slibuje zjednodušení systému, v sobě podle Karla Komárka skrývá velké nebezpečí pro tisíce domácností, které dnes s pomocí služeb jako housing first zvládají udržet standardní bydlení.
„Pokud superdávka zůstane v navržené podobě, hrozí, že se lidem výrazně sníží částky, které dostávají z úřadu práce. A to i těm, kteří už dnes žijí v běžném bytě a snaží se udržet si stabilitu,“ upozorňuje Komárek. Nejohroženější jsou podle něj rodiny s dětmi, u kterých by i drobné snížení podpory mohlo znamenat návrat do azylových domů nebo na ubytovny.
Podle něj současná podoba zákona nerozlišuje mezi těmi, kdo systém zneužívají, a těmi, kdo ho potřebují jako nástroj návratu do běžného života. „Záměr státu zamezit únikům peněz je srozumitelný, ale pokud chybí koncepční přístup, svezou se s tím i ti, kterým by podpora měla zůstat. Následky ponesou nejen jednotlivci, ale i organizace, které s nimi pracují,“ dodává.
Mezi vězením a azylovým domem: mezera, kterou nikdo nevyplnil
Významnou část klientely tvoří lidé po výkonu trestu. U nich je návrat do běžného života obzvlášť komplikovaný – často nemají rodinné zázemí, potřebné doklady, přístup ke zdravotní péči ani stabilní místo k životu.
„Bohužel se velmi často stává, že lidé vycházejí z vězení bez jakékoli reálné podpory. Ačkoli pracovníci věznic se snaží, systémová spolupráce mezi vězeňskou službou a sociálními organizacemi je slabá,“ říká Komárek. „Stává se, že kurátor nebo sociální pracovník jen obvolá azylové domy, zda mají místo. Pokud ne, dotyčný končí na ulici nebo na ubytovně – a tam to s ním jde často rychle z kopce.“
Ubytovny podle něj nejsou vhodné prostředí pro nikoho, kdo chce začít znovu – často tam vládne násilí, kriminalita nebo se přímo podporují závislosti. „Když někoho po léčbě pošlete do prostředí, kde mu ráno někdo nabízí vodku, nemůžete čekat zázrak.“
K srdci klíč se proto snaží být jedním z článků, který návrat z výkonu trestu usnadňuje – ať už formou azylového bydlení, tréninkových pracovních příležitostí nebo intenzivní sociální podpory. „Potřebujeme ale, aby lidé ve věznicích věděli, co existuje. Aby se seznámili s tím, co bude následovat. Ta informovanost dnes velmi chybí.“
Potřebujeme změnu pohledu: veřejnost jako skrytý klíč
Za mnoha překážkami, kterým organizace i její klienti čelí, stojí také předsudky veřejnosti.
„Romská rodina, lidé s duševním onemocněním nebo klient po výkonu trestu – často nejde o to, co dělají, ale co si o nich okolí myslí,“ říká Komárek. „Můžete se snažit sebevíc, ale když vám soused otevřeně říká, že vás tam nechce, protože jste Rom, těžko se to překonává.“
Snahou organizace je proto nejen poskytovat služby, ale i měnit atmosféru ve společnosti. Učit veřejnost, že lidé v nouzi nejsou problém – ale často sami nesou následky problémů, které způsobil systém, společnost nebo rodinné prostředí, do kterého se narodili. „Když někdo roste v prostředí násilí, chudoby, závislosti, nemá stejné startovní čáry jako ostatní. A pokud se přesto snaží o změnu, měl by mít naši podporu – ne odsudek.“
Organizace si váží drobných dárců, kteří pomáhají, i když sami nemají nazbyt. „Nejvíc nás dojímá, když do košíku s potravinovou pomocí přispívají naši bývalí klienti. Vědí, co to znamená být na dně – a o to víc chtějí pomoct těm, kdo tam zůstali.“
Budoucnost: stabilita, růst a otevřenost
Přesto organizace roste a plánuje budoucí rozvoj. „Máme stabilní tým lidí, kteří berou svou práci vážně a dělají ji srdcem,“ říká Komárek. „Máme otevřené vedení, kde každý zaměstnanec může přinést nový nápad. A hlavně: máme chuť jít dál.“
Za úspěch považuje nejen jednotlivé projekty, ale i chyby a obtížné okamžiky: „Všechno, čím jsme prošli, nás posunulo. Dnes jsme v lepší situaci než před deseti lety a máme možnost plánovat budoucnost. A to je pro mě ta největší motivace.“
O K srdci klíč
Občanské sdružení bylo založeno v roce 2005. Od samého začátku se činnost organizace zaměřovala na pomoc osobám v krizových životních situacích, spojených zejména se ztrátou bydlení a střechy nad hlavou. V roce 2011 byla registrována první pobytová sociální služba podle zákona 108/2006 Sb., v témže roce byly registrovány další tři sociální služby.
V roce 2014 se sdružení transformovalo na obecně prospěšnou společnost. Od té doby pokračuje v naplňování svého poslání – pomoci lidem bez domova a v krizových životních situacích ke stabilnímu bydlení, zaměstnání a zdravým rodinným vazbám. S podporou partnerů poskytuje materiální, finanční a emocionální podporu všem potřebným.
