Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) se připojila k otevřenému dopisu vládě. Nyní nastává období, kdy v ESF+ významně chybí finanční prostředky již pro roky 2025 a 2026. Jako poskytovatelé služeb nejvíce pocítíme nedostatek peněz, pokud nedojde ke změně, v letech 2026 až 2028, kdy mnohé sociální služby nebude z čeho financovat.
Vážený pane premiére,
vážený pane ministře práce a sociálních věcí,
vážený pane ministře pro místní rozvoj,
vážený pane ministře financí,
navazujeme na dřívější komunikaci z minulého roku, na jejímž základě jsme se loni 19. září 2023 setkali s panem premiérem Petrem Fialou a panem ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Na tomto jednání bylo panem premiérem přislíbeno prošetření aktuálního stavu čerpání alokace v rámci Fondu soudržnosti, zejména do té doby nevázané alokace a nedostatečně čerpaných výzev.
Informace o stavu čerpání zmiňovaných finančních prostředků jsme však bohužel doposud neobdrželi. Přestože pan premiér slíbil zjistit nejen nevyčerpanou část alokace, ale také ověřit aktuální čerpání již vypsaných výzev (viz zápis z jednání).
Na zasedání Rady vlády pro NNO dne 25. září 2023 (viz zápis, bod programu číslo 5) jsme od ředitele Řídícího orgánu Operačního program Doprava Marka Pastuchy zjistili, že v době jednání řada finančních prostředků nebyla smluvně vázána a bylo možno je do ESF+ vrátit. Jednalo se konkrétně o 10 % z alokace, tj. 480 miliónů eur.
Nyní nastává období, kdy v ESF+ významně chybí finanční prostředky již pro roky 2025 a 2026. Jako poskytovatelé služeb nejvíce pocítíme nedostatek peněz, pokud nedojde ke změně, v letech 2026 až 2028, kdy zmíněné oblasti (viz příloha: Návrhy k návratu 10 % ESF+ alokace pro MPSV) nebude z čeho financovat.
Dovolujeme si připomenout, že již v „rozhodném období“ bylo návrhem Evropské komise směřováno do ESF+ méně finančních prostředků, než v předchozím období. Celou situaci navíc zhoršila rostoucí inflace, v jejímž důsledku reálná hodnota prostředků klesla.
Do ESF+ je zahrnuta i skupina seniorů v obtížné životní situaci. V průběhu čerpání fondu bylo taktéž nutné navyšovat prostředky na potravinovou pomoc z důvodu nárůstu chudoby a migrace. Vzhledem k důsledkům války na Ukrajině také bylo nutné použít část financí v oblasti, na kterou nebyly původně určené.
Vzhledem k dlouhodobé krizi, která začala pandemií covidu-19, pokračovala energetickou krizí a zvyšováním cen energií a bydlení, ale i potravin a hygienických potřeb, se dostalo mnoho jednotlivců i rodin do nepříznivé situace. Mnozí jsou dnes výrazně ohroženi sociálním vyloučením, někteří mu již přímo čelí.
Na sociální sektor se nyní obrací čím dál více lidí, kteří dříve svou situaci zvládali dobře a žili běžným životem bez potřeby jakékoliv pomoci. Systém sociálních dávek v důsledku ekonomické krize již není schopný pomoci každému a nejpalčivěji to pociťují zejména matky samoživitelky, neúplné rodiny, senioři i jednotlivci. Současně nedávno avízovaný přechod na digitální podání žádostí bude vyžadovat nejen podporu jednotlivých úřednic na úřadech práce, ale i podporu klientů ze strany sociálních služeb, neboť v některých regionech není možné očekávat, že vše zvládne úřad práce.
Nadto je náš sociální systém příliš složitý a na sociální dávky dosáhne jen část chudých lidí, kteří mají na jejich čerpání nárok. Například příspěvek na bydlení dle výzkumné organizace PAQ Research čerpá pouze 20 % oprávněných. Mimo bydlení pak končí, nebo je touto situací ohroženo, až několik tisíc lidí ročně. Aby jim bylo možné účinně pomáhat, je nutné na sociální práci s nimi vyčlenit dostatečné finanční prostředky a dostatečně také ocenit sociální sektor, který je dlouhodobě finančně podhodnocen.
Jako důležité také vnímáme posílení digitálních kompetencí, mediální gramotnosti a schopnosti kritického úsudku. Domníváme se proto, že je klíčové investovat taktéž do programů, které posilují společenskou soudržnost a odolnost. Díky službám sociální prevence a odborného sociálního poradenství tyto dovednosti můžeme úspěšně zvyšovat formou edukativních programů zaměřených na práci s nízkopříjmovými rodinami a jedinci, kteří jsou zranitelnější vůči různým formám manipulací a dezinformací.
Naše snahy, aby byly potřebné sociální služby dostatečně a stabilně financovány z rozpočtu státu (potažmo krajů), jsou doposud ve stadiu jednání. Minimálně do doby, než nastane změna financování sociálního sektoru, je proto nutné, aby byly zabezpečeny dostatečné finanční prostředky na pomoc potřebným. Ty dnes chybí zejména v oblasti poradenství, prevence a péče,viz příloha „Návrhy k návratu 10 % ESF+ alokace pro MPSV“, která analyzuje největší problémy v sociálním sektoru v České republice a navrhuje oblasti, do nichž je potřeba směřovat námi požadované minimální prostředky pro pokrytí základní pomoci.
Evropský sociální fond významným způsobem přispívá k řešení řady problémů. V minulém programovém období například pomohl vzniknout a zajistit provoz 1 500 dětským skupinám pro 20 tisíc dětí i mikrojeslím. Evropské prostředky přispěly k tomu, aby děti bez rodin nemusely vyrůstat v ústavech, přispěly k transformaci péče o duševní zdraví, k podpoře integrace Romů. OPZ také pomáhal v podpoře řešení bezdomovectví, obětem trestné činnosti, či rodičům samoživitelům.
Lze tak bez nadsázky říci, že v mnoha oblastech evropské prostředky v podobě ESF zajišťovaly v ČR velké spektrum základních veřejných služeb a prozatím je nic nenahradilo.
V současné chvíli je však dosud 10 % z původně vyčleněné alokace z Evropského sociálního fondu plus na sociální služby a prevenci realokováno ve Fondu soudržnosti. Toto je dědictví minulé vlády, které se však – ani přes naši setrvalou snahu a opakované apely na pana premiéra Petra Fialu, ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše i ministra financí Zbyňka Stanjuru – nepodařilo dosud napravit. Znepokojení z realokace přitom vyjádřili jak zástupci Evropské komise, tak senátoři a senátorky již v roce 2021.
Z našeho pohledu nemůžeme souhlasit s výkladem, že se situace ve společnosti lepší. V naší každodenní praxi totiž vidíme dopady na zvláště zranitelné osoby, jako jsou matky samoživitelky a další znevýhodněné skupiny (viz data PAQ Research a NÚDZ).
Dávkový systém je dlouhodobě nedostatečný, a to do té míry, že ho v uplynulém roce musely „sanovat“ krátkodobé ad-hoc projekty typu Energie pomáhají (společný projekt Charity ČR a společnosti E.ON), když řada lidí měla reálné problém vyžít. Argument vysokou zaměstnaností také neodpovídá realitě, jelikož je v České republice stabilně vysoký počet pracujících, kteří se nacházejí v šedé zóně pracovního trhu.
Jelikož během programového období nastalo zhoršení situace na trhu práce a již zmiňované prohloubení sociálního vyloučení, jsme přesvědčeni, že ČR by měla být připravena flexibilně provést přesuny mezi fondy a alokaci ESF+ navýšit, jak je uvedeno v Dohodě o partnerství pro programové období 2021–2027, která byla s touto podmínkou schválena Evropskou komisí v květnu 2022.
Vážený pane premiére, apelujeme tímto na Vás, aby nám bylo předloženo vyjádření ohledně možnosti čerpání alokací, jak nám bylo přislíbeno při setkání s Vámi dne 19. září 2023.
Pro doplnění chybějících finančních prostředků do roku 2026 je možné využít prostředky z Národního plánu obnovy. Pro nejtěžší období 2026–2028, v němž chybí nejvíce finančních zdrojů, je možné využít prostředky z Fondu soudržnosti anebo z jiných fondů či prostředků rozpočtu státu. Z Vaší písemné odpovědi, kterou jsme obdrželi v roce 2022, také vyplývá, že v případě potřeby nic nebrání zpětnému převodu částky do ESF+ kdykoliv v průběhu programového období.
Věříme proto, že vláda dostojí svým slibům, které prezentovala v čase voleb a navýší ESF+ o potřebnou alokaci 10%, a že vzhledem k současnému tíživému stavu zváží její další navýšení o další potřebné finanční prostředky.
Vážený pane premiére, vážení páni ministři, vzhledem k tomu, že je převod nutné uskutečnit v červnu roku 2024 a potřebné dokumenty k převodu je nutné připravit v květnu 2024, čekáme na Vaše brzké vyjádření, protože situace je nadmíru neuspokojivá.
Celý otevřený dopis včetně všech podporovatelů najdete zde.
