Senát dne 3. července 2025 schválil dlouho připravovanou novelu trestního zákoníku. Nyní už chybí jen podpis prezidenta. Pro AOOV jde o důležitý milník – naše organizace se na přípravě novely dlouhodobě podílela. Iniciovali jsme v ní konkrétní změny, které se podařilo do výsledného znění prosadit.
Za uplynulé měsíce jsme věnovali intenzivní úsilí advokačním aktivitám až do poslední chvíle. Ve spolupráci s řadou dalších odborných organizací jsme ještě 30.6. oslovili Senát s výzvou ke schválení novely. Jednání v Senátu pak pokračovala až do schválení novely. Děkujeme všem partnerům, kteří nám pomohli novelu prosadit – Asociaci poskytovatelů adiktologických služeb, Centru LOCIKA, České asociaci streetwork, Charitě ČR, Institutu pro restorativní justici, organizaci Lobbio, RUBIKON Centru a Victimě (Asociaci organizací pracujících s oběťmi trestných činů) a spoustě dalších odborných partnerů.
AOOV dlouhodobě upozorňuje na neudržitelně vysokou míru uvěznění v České republice. Proto jsme přišli s konkrétními návrhy legislativních změn směřujících k omezení trestní represe, a to především u bagatelních trestných činů. Novela trestního zákoníku implementuje několik klíčových prvků těchto návrhů. Přestože některé návrhy nebyly přijaty v plném rozsahu, celkově jde o důležitý krok k efektivnější a racionálnější justici.
1. Zmírnění trestní represe za opakovanou krádež
V rámci novely trestního zákoníku byla přijata mírnější varianta změny § 205 odst. 2 týkajícího se postihu recidivní krádeže. Nově bude platit, že opakovaná krádež může být trestána až dvěma lety odnětí svobody (namísto dosavadní sazby 6 měsíců až 3 roky). Návrh AOOV na úplné zrušení této recidivní skutkové podstaty však neprošel. I tak se jedná o důležitý posun, neboť právě tento paragraf stál za mimořádně vysokým počtem krátkodobých nepodmíněných trestů odnětí svobody. Ročně bývá podle něj odsouzeno přes 2 200 osob – tedy téměř třetina všech, kdo dostanou nepodmíněný trest. Opatření tak může významně přispět ke snížení vězeňské populace, a tím i k úspoře veřejných prostředků. Odhadovaný roční přínos by mohl činit až 800 milionů korun.
2. Umožnění soudům snížit trest pod zákonné minimum v případě kumulace více trestů
Do § 58 trestního zákoníku byl přidán nový odstavec, který umožňuje soudům mimořádně snížit trest pod dolní hranici zákonné sazby, pokud by jinak došlo k nepřiměřenému souhrnnému trestu kvůli souběhu s dosud nevykonanými tresty. Tento krok reaguje na častou situaci, kdy dochází ke kumulaci více krátkých trestů do jednoho dlouhého výkonu trestu. Novela tak dává soudům větší prostor pro individualizaci trestu a přiměřenost postihu. Přesný dopad opatření nelze kvantifikovat, ale vzhledem k tomu, že více než polovina vězněných vykonává více než jeden trest, lze díky této legislativní změně očekávat postupné snižování celkové vězeňské populace.
3. Zmírnění převodu peněžitého trestu na odnětí svobody
Dosud platilo, že za každou nezaplacenou denní sazbu peněžitého trestu se ukládaly 2 dny vězení. Nově se tento přepočet mění na 1 den vězení za 1 denní sazbu, čímž se Česká republika přibližuje evropskému standardu. Tento krok snižuje riziko, že osoby odsouzené k peněžitým trestům skončí ve vězení na neúměrně dlouhou dobu kvůli neschopnosti (či neochotě) trest zaplatit.
4. Dílčí dekriminalizace neplacení výživného
V rámci aktuální reformy trestního zákoníku byla dále schválena významná změna v oblasti trestání neplatičů výživného. Nově bude trestný čin zanedbání povinné výživy postihován pouze tehdy, pokud je neplacením výživného oprávněná osoba vydána v nebezpečí nouze.
Dosavadní praxe vedla k relativně častému uvěznění neplatičů – k 31. 12. 2024 bylo za tento trestný čin ve výkonu trestu odnětí svobody 1062 osob, tedy přibližně 6 % vězeňské populace. Většina z nich přitom nepředstavuje pro společnost riziko, které by odůvodňovalo jejich izolaci. Navíc samotné uvěznění zpravidla nevede ke zlepšení situace – neplatič výživné ve vězení platit nezačne, naopak se jeho dluh i sociální situace často dále zhoršují.
Dle odborných analýz by alespoň částečná dekriminalizace neplacení výživného mohla vést ke snížení vězeňské populace o zhruba 3 %, tedy zhruba o 500 osob, a přinést úsporu ve výši až 160 milionů korun ročně.
Novela trestního zákoníku přináší celou řadu významných změn, z nichž bychom rádi vyzdvihli především tyto:
Dětský certifikát
Tzv. „dětský certifikát“ (evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi) je zvláštním výpisem z evidence, která slouží k ověřování bezúhonnosti osob při práci s dětmi. Jde o nástroj, jehož cílem je zabránit tomu, aby s dětmi přicházely do pravidelného a bezprostředního kontaktu osoby, které byly v minulosti pravomocně odsouzeny za závažné trestné činy, zejména násilné a sexuální povahy.
Na rozdíl od běžného výpisu z Rejstříku trestů, kde se záznamy po čase zahlazují, v dětském certifikátu zůstávají některé skutečnosti vedeny trvale nebo po velmi dlouhou dobu. Tresty za trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let budou v této evidenci uchovány po dobu 100 let, 20 let pak méně závažné trestné činy s nižší než pětiletou sazbou. U méně závažných úmyslných trestných činů bude platit režim opt-in. To znamená, že k zápisu do evidence dojde pouze na základě výslovného rozhodnutí soudu. Stejný princip se bude týkat i mladistvých pachatelů pohlavního zneužití – ti budou zapsáni do této evidence pouze tehdy, pokud to soud výslovně rozhodne. Tato změna vznikla díky advokačním snahám AOOV, která upozorňovala, že automatické záznamy by vedly ke zbytečné stigmatizaci mladistvých.
Zároveň byla odmítnuta původní vládní snaha rozšířit podmínku bezúhonnosti i na celou řadu oborů živnosti volné. Tyto obory tedy nebudou podmíněny „čistým“ dětským certifikátem. Nad rámec toho byl přijat pozměňovací návrh, který umožňuje, aby se záznamy o skutečnostech důležitých pro práci s dětmi zapisovaly přímo do Rejstříku trestů. To má zjednodušit přístup k těmto údajům pro zaměstnavatele a další oprávněné subjekty. Celkově tak dochází k vytvoření systému, který má zvýšit ochranu dětí, ale zároveň zohlednit individuální okolnosti případů. Zejména pak v případě mladistvých nebo pachatelů méně závažných trestných činů.
Částečná dekriminalizace držení a pěstování konopí
Novela trestního zákoníku zavádí možnost legálně pěstovat až tři rostliny konopí a držet až 100 g sušeného konopí uvnitř obydlí a 25 g venku bez jakéhokoli trestu; 4 – 5 rostlin nebo 100 - 200 g konopí bude přestupkem. Překročení těchto limitů, tj. víc než pět rostlin nebo nad 200 g v domácnosti, bude trestné. Úpravy týkající se konopí odpovídají směřování AOOV usilující o snižování trestní represe a podporu méně represivních přístupů tam, kde je to možné.
V neposlední řadě pak stojí za zmínku změny týkající se podmíněného propuštění z výkonu trestu. Dosavadní právní úprava umožňovala soudům rozhodnout o podmíněném propuštění na základě jejich uvážení. Nově však bude soud povinen propustit odsouzeného, pokud budou splněny zákonné podmínky. Cílem této úpravy je zvýšení právní jistoty odsouzených a snížení počtu vězňů, kteří splnili podmínky pro propuštění, avšak zůstávají ve výkonu trestu kvůli nejednotné rozhodovací praxi soudů.
Významným ideovým posunem v rámci trestního práva je také zakotvení restorativní zásady mezi základní zásady trestního řízení. To znamená, že orgány činné v trestním řízení budou mít povinnost vytvářet podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem.
Senát Parlamentu České republiky schválil novelu trestního zákoníku dne 3. července 2025. Tento krok následoval po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou dne 30. května 2025. Novela nyní směřuje k podpisu prezidenta republiky a předpokládá se, že nabude účinnosti dne 1. ledna 2026.
