Novela trestního řádu přináší do českého trestního práva zásadní změnu: zakotvuje tzv. restorativní zásadu trestního řízení.
V rámci novelizace § 2 trestního řádu byl doplněn nový odstavec 16, který zní:
„Orgány činné v trestním řízení dbají v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem“
Tato změna je přelomovým krokem v pojetí trestního procesu. Odráží posun od výhradně retributivního pojetí spravedlnosti směrem k přístupu, který klade důraz na nápravu způsobené újmy, obnovu narušených vztahů a aktivní zapojení všech zúčastněných.
Co je to restorativní zásada?
Restorativní princip vychází z přesvědčení, že trestní řízení nemá být pouze formálním střetem mezi státní mocí a pachatelem, ale také příležitostí ke konstruktivnímu dialogu mezi obviněným a poškozeným. Tím, že umožní oběma stranám – za vhodných podmínek a z vlastní vůle – aktivně se podílet na řešení následků trestného činu, vytváří příležitost k překonání trestného činu, přijetí odpovědnosti a dosažení spravedlnosti.
V praxi to znamená, že orgány činné v trestním řízení by měly od počátku do konce řízení aktivně zohledňovat možnost zapojení restorativních přístupů. Ty mohou mít podobu facilitovaného dialogu, mediace, restorativní konference či jiných forem setkání, při nichž je možné vyjádřit omluvu, vysvětlit motivaci činu, dohodnout se na náhradě škody nebo jiné formě reparace.
Klíčovým rysem tohoto přístupu je dobrovolnost. Účast poškozeného i obviněného musí být svobodná a autentická, nikoli vynucená formálními procesy či tlakem. Právě vnitřní motivace dává restorativnímu procesu jeho sílu: poškozený může získat zpět pocit důstojnosti, být vyslyšen a obdržet konkrétní kompenzaci, zatímco obviněný má možnost pochopit dopad svého jednání a aktivně přispět k jeho nápravě. Tento přístup tak posiluje odpovědnost, empatii i důvěru mezi jednotlivcem a společností.
Restorativní zásada zároveň otevírá nové možnosti i pro uplatnění alternativních řešení v rámci trestního řízení, jako je například podmíněné zastavení trestního stíhání, a podporuje smírné řešení konfliktů.
Příručka pomůže s aplikací v praxi
Zákonné zakotvení restorativní zásady představuje nejen systémovou změnu, ale také výzvu pro praktickou aplikaci v každodenní justiční praxi. Na tuto potřebu reaguje Příručka pro českou restorativní praxi vydaná Institutem pro restorativní justici, jedním z členů AOOV, který také stojí za legislativním zakotvením této zásady. Metodika je výsledkem několikaletého fungování Restorativní platformy, v rámci níž bylo přizváno ke spolupráci více než padesát odborníků z řad soudců, státních zástupců, policistů, advokátů, pracovníků probační a mediační služby i zástupců neziskových organizací. Nabízí praktické návody, doporučení a příklady dobré praxe pro jednotlivé profese, ale i pro metodické vedení institucí, které se podílejí na fungování trestního systému.
Zakotvení restorativní justice jako základní zásady trestního řízení tak přináší moderní, humánní a funkční přístup k naplňování práv obětí, podpoře odpovědnosti pachatelů a celkové kultivaci trestní politiky. Jde o krok, který posiluje důvěru ve spravedlnost a posouvá trestní řízení blíže jeho skutečnému smyslu – obnově narušené rovnováhy mezi jednotlivci i mezi člověkem a společností.
