Na začátku července byla schválena Senátem novela trestního zákoníku a byla podepsána prezidentem. Nyní bude vyhlášena ve Sbírce zákonů a tím nabude platnosti. Účinnost této novely není okamžitá.
Pro správné pochopení dopadů novely musíme rozlišovat mezi platností a účinností zákona:
Platnost znamená, že zákon byl řádně schválen v rámci legislativního procesu a vyhlášen ve Sbírce zákonů. Od tohoto okamžiku se stává součástí právního řádu a existuje jako závazný právní předpis. Účinnost zákona pak označuje den, od něhož se podle daného zákona má postupovat, tj. den, kdy zákon začíná být závazný. Účinnost bývá obvykle stanovena v závěrečném ustanovení zákona a často přichází až po určité lhůtě od vyhlášení (tzv. legisvakanční lhůta), aby se adresáti mohli s novou úpravou seznámit.
Účinnost novely trestního zákoníku je v zásadě stanovena na 1. ledna 2026. Některá ustanovení – zejména ta týkající se dětského certifikátu a související právní úpravy – však nabývají účinnosti až k 1. červenci 2026, resp. 1. lednu 2027.
Jednou z nejvýraznějších změn, které novela trestních předpisů přináší, je dekriminalizace některých skutků – držení konopí pro vlastní potřebu a neplacení výživného. Od 1. 1. 2026 taková jednání už nebudou trestným činem.
Pokud někdo spáchal takový čin do 31. 12. 2025 a byl za něj odsouzen, je v tomto případě zásadní přechodné ustanovení novely tr. zákoníku, jež výslovně říká, že trest uložený do 31. prosince 2025 za čin, který ode dne 1. ledna 2026 není trestným činem, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. O tom rozhodne soud v samostatném řízení z úřední povinnosti, tedy i bez podání návrhu ze strany odsouzeného.
Dále se může stát, že byl za čin, který od 1. ledna 2026 již není trestným činem, uložen úhrnný nebo souhrnný trest, tj. společný trest i za jiný sbíhající se trestný čin, který zůstává trestným. V takovém případě dle přechodného ustanovení novely tr. zákoníku soud uložený trest poměrně zkrátí s ohledem na vzájemnou závažnost obou skutků. Tím je zajištěna proporcionalita trestu i v situaci, kdy jen část jednání, za něž byl původně trest uložen, pozbyla trestnosti.
Z hlediska řízení je důležité, že rozhodnutí o nevykonání trestu uloženého za čin, který již není trestný, činí soud, který rozhodoval ve věci v prvním stupni; o poměrném zkrácení úhrnného nebo souhrnného trestu rozhoduje tatáž soudní instance (§ 465 trestního řádu). V obou případech platí, že soud rozhoduje z úřední povinnosti, tedy bez nutnosti podání návrhu ze strany odsouzeného nebo jiného subjektu (ale i na návrh).
V některých případech nedochází ke zrušení trestnosti, ale jen ke snížení trestní sazby. Takové jednání tedy zůstává trestným činem, avšak mírněji trestným, na což se přechodné ustanovení nevztahuje.
Pokud bude pachatel souzen až po 1. lednu 2026, avšak trestný čin spáchal ještě před účinností novely, použije se v souladu s § 2 odst. 1 trestního zákoníku, resp. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, novější a pro něj příznivější právní úprava, tj. pokud čin přestal být trestný – nebude odsouzen, a pokud se jen snížila trestní sazba – soud uloží trest podle nového, mírnějšího, znění zákona.
Příklad: neplacení výživného vs. opakovaná krádež
Novela trestního zákoníku přináší částečnou dekriminalizaci trestného činu zanedbání povinné výživy, když do budoucna kriminalizuje neplnění vyživovací povinnosti (jak úmyslné, tak z nedbalosti) pouze pod podmínkou vystavení oprávněné osoby nebezpeční nouze, což je za současného znění trestního zákoníku kvalifikovaná skutková podstata tohoto trestného činu. V praxi to znamená, že pokud se někdo dopustil trestného činu zanedbání povinné výživy a svým jednáním nevystavil oprávněnou osobu nebezpeční nouze (současný § 196 odst. 1 a 2 trestního zákoníku), mělo by na něj dopadat přechodné ustanovení novely, tj. jeho trest či zbytek trestu by se neměl vykonat (pokud se nachází za tento trestný čin ve VTOS, měl by být propuštěn). V tomto případě je na rozhodnutí soudu, který vydá příkaz k propuštění takové osoby, bude-li to na místě. V případě souběhu neplacení výživného s jiným trestným činem, je opět na rozhodnutí soudu, zda a o kolik se přiměřeně zkrátí uložený trest, neboť část souběhu v důsledku dekriminalizace odpadla.
Jinou situací je zmírnění trestní sazby za trestný čin recidivní krádeže. Pokud byl někdo za opakovanou krádež (současný § 205 odst. 2 trestního zákoníku) již odsouzen, jeho situace se nijak nemění.
