Neziskové organizace zásadně připomínkují novelu zákona o sociálních dávkách
Iniciativa za rovnost, spravedlnost a lidská práva upozorňuje na negativní dopady připravované novely sociálních dávek na sociálně slabé rodiny a zejména na děti. Novela může vést ke ztrátě bydlení nebo zadlužení či vést k významnému sociálnímu propadu. Dotkne se zejména rodin s dětmi ve složitých situacích, dospělých a dětí opouštějících výchovné nebo léčebné ústavy, dětské domovy, detenční zařízení a věznice. V České republice je aktuálně v ústavní péči více než sedm a půl tisíce dětí. Děti se dostávají do dětských domovů často z důvodů sociálních problémů. Podle Nadace J&T je ve 48 % případů důvodem také bytová nouze. Místo, aby byly rodiny podporovány, aby zvládly péči o děti, jsou jim děti odebírány.
Sociální dávky – jaké jsou sporné momenty novely?
Novela přináší obrovské riziko ztráty bydlení pro jednotlivce i pro celou rodinu. Organizace sdružené v Iniciativě se domnívají, že odebráním prostředků na zaplacení bydlení se situace zhorší. Hrozí, že mnoho lidí včetně rodin s dětmi přijde o svůj domov i pro velmi malé porušení povinnosti nebo pracovní neaktivitu i jen jediného člena domácnosti. Může dojít i k takové situaci, kdy rodina s dětmi nebude mít na zaplacení bydlení, protože jeden z rodičů nepracuje, třeba z důvodu závislosti na alkoholu a druhý rodič i přes svou snahu a pracovní aktivitu náklady na bydlení nebude schopen uhradit.
Další negativní dopad může mít například odebrání složky dítě z dávky jako sankce za nechození do školy. Nejvíce totiž dopadne na děti, které nemají možnost ovlivnit, zda jiná osoba v domácnosti je či není zaměstnaná. Zabavení dávek na dítě opět nijak nezlepší jeho situaci. Toto opatření je spíše trestem pro rodinu a ne opatření, které by mělo pomáhat situaci v rodině zlepšit.
Na evropské úrovni je intenzivně řešena transformace ústavní péče pro děti a mládež. „Evropská unie podporuje reformy směřující k přechodu na individuálnější komunitní péči, která zahrnuje poskytování sociálních služeb ohroženým rodinám, pěstounskou péči, reintegraci dětí do rodin a adopce. V některých zemích se díky těmto opatřením počet dětí v ústavní péči snížil o více než 80 %,“ říká Iva Kuchyňková z Iniciativy pro rovnost, spravedlnost a lidská práva.
Ztráta bydlení dopadá negativně zejména na děti
Dle dat Eurostatu vzrostla mezi lety 2015 a 2023 nominální hodnota bytových nemovitostí v celé zemi v průměru o 112 %. Průměrný nárůst v EU přitom dosahoval ve stejném období nárůst o 49 %. Podle Zprávy o vyloučení z bydlení 2024 se v České republice v bytové nouzi nachází přibližně 161 000 lidí, z nichž 62 tisíc tvoří děti do 18 let. Nějaký druh závažnějších problémů s bydlením zažívá přibližně 1,6 milionu obyvatel v ČR. Dle Zprávy Caritas CARES za rok 2023 v období mezi lednem 2022 a 2023 došlo u většiny odborných poraden Charity Česká republika ke zhruba dvojnásobnému nárůstu klientely, která se na pracovníky poraden obracela s žádostmi o radu právě v souvislosti s problematikou bydlení.
Kvůli nevyhovujícím ubytovacím podmínkám trpí řada dětí zdravotními problémy a stresem, v důsledku čehož mají vyšší absenci ve školách. V takových podmínkách je také značně obtížné se v klidu soustředit na školní povinnosti, což má přímé dopady na studijní úspěšnost. Například v Ústeckém a Karlovarském kraji nedokončí vzdělání 16 % dětí, přičemž dle průzkumu PAQ Research každý jeden předčasný odchod ze vzdělávání znamená pro stát ztrátu až 13 mil. Kč.
„Problémy spojené s bytovou nouzí vedou ke znevýhodnění již v samotném startu života mnoha dětí a mnohdy je stejné nedůstojné životní podmínky provázejí po celý jejich dospělý život. Chudoba, ať už zapříčiněná různými faktory, bývá totiž často dědičná. Považujeme za nutné nastavit dávkový systém tak, aby chudé rodiny měly podmínky pro důstojný život a život dětí z těchto rodin nebyl tak stigmatizován v jejich dalších životních etapách,“ dodává Iva Kuchyňková z Iniciativy za rovnost, spravedlnost a lidská práva.
Jak lze novelu zákona o sociálních dávkách upravit, aby nezpůsobila ztrátu bydlení, zhoršení situace dětí nebo větší zadlužení ohrožených rodin?
Návrhy Iniciativy za rovnost spravedlnost a lidská práva.
1. Ztráta složky živobytí a bydlení při sankčním vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání
Navrhujeme zachovat výši podpory v bydlení i při vyřazení člena domácnosti z evidence uchazečů stejně jako je to v zákoně nyní.
2. Sankční vyřazení z úřadu práce na 6 měsíců i při méně závažném porušení povinnosti
Navrhujeme zkrátit dobu sankčního vyřazení na 1 měsíc při méně závažném provinění a na 3 měsíce při závažnějším porušení. Vytvořit chráněnou dobu (6 měsíců) pro osoby opouštějící výchovné nebo léčebné ústavy, dětské domovy, detenční zařízení a věznice.
3. Odebrání složky dítě z dávky jako sankce za nechození do školy
Navrhujeme nevázat složku dávky na dítě na pracovní aktivitu rodiče ani školní docházku. Pokud by byly pochybnosti o využívání dávek ve prospěch dítěte, lze převést odpovídající část prostředků na školu nebo organizaci, která s rodinou pracuje. „Společnosti nic nepřinese, když nebude mít dítě co jíst. Penalizace rodičů je řešená v přestupkovém a trestním zákoně, odebrat rodině peníze situaci zhorší. Ukazuje se, že se zlepšuje docházka dívek z rodin žijících na životním minimu, pokud je na toaletách ve školách dostupná menstruační hygiena. Mluvíme v současném modelu životního minima o 109 korunách na dítě na den na všechny jeho potřeby, jídlo, ošacení, hygienu, dopravu do školy, “ ilustruje dopady odebrání komponenty na dítě Jan Černý z Člověka v tísni. „Určitě podporujeme zvýšený dohled orgánů sociálněprávní ochrany dětí a projednávání přestupků spojených se zanedbáváním povinné školní docházky,“ dodává.
4. Ochranná doba pro lidi opouštějící věznice a jiné instituce
V zákoně o zaměstnanosti, novelizovaném v rámci novely zákona o sociálních dávkách navrhujeme zavedení ochranné doby 6 měsíců pro lidi opouštějící věznice a jiné instituce.
„Pro člověka, který opouští dětský domov, léčebnu či věznici je velmi těžké a někdy i nemožné dodržovat všechna pravidla pro přiznání dávky. Tito lidé jsou často dezorientovaní a potřebují čas, aby se do systému mohli začlenit a fungovat v něm. Prosazujeme, aby byla těmto zvláště ohroženým skupinám poskytnuta chráněná doba minimálně půl roku, po kterou by jim nebyly dávky sankčně kráceny a oni tak měli čas si na život “venku” zvyknout,“ vysvětluje Pavla Aschermannová z Asociace organizací v oblasti vězeňství.
Všechny návrhy Iniciativy za rovnost spravedlnost a lidská práva najdete zde v tabulce.
Pevně věříme, že výše navržené úpravy významně sníží rizika ztráty bydlení u sociálně slabší a zranitelné skupiny obyvatel a přispějí k ochraně dětí před stigmatizací a rozpadem rodiny. Zavedení ochranné lhůty pro osoby, které opouštějí dětské domovy a ústavy nebo věznice přispěje k jejich úspěšné integraci do společnosti. V případě osob po propuštění z výkonu trestu významně přispěje ke snížení recidivy a bezpečnosti v celé společnosti. Žádáme zodpovědné činitele o upravení zákona ve smyslu návrhů, aby naplňoval své poslání podpory a pomoci a nezhoršoval situaci sociálně slabších rodin.
Celou tiskovou zprávu Iniciativy za rovnost spravedlnost a lidská práva, včetně seznamu podporovatelů najdete zde.
