Evropský výbor pro sociální práva ve svém nejnovějším rozhodnutí jednoznačně konstatoval, že Česká republika porušuje právo na bydlení, které garantuje Evropská sociální charta. Toto rozhodnutí, vydané v září 2024 a zveřejněné tento týden, navazuje na kolektivní stížnost podanou v roce 2020 organizací FEANTSA (Evropská federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova).
Závažné nedostatky v ochraně zranitelných skupin
Výbor ve svých zjištěních poukázal na vážné systémové problémy, které brání efektivní ochraně zranitelných skupin v oblasti práva na bydlení. Mezi hlavní problémy patří zejména:
- Nedostatečné záruky při nuceném vystěhování – česká legislativa neobsahuje dostatečné ochranné mechanismy pro ohrožené skupiny. Chybí například povinnost nabídnout náhradní bydlení či konzultovat vystěhování s dotčenými osobami.
- Absence sociálního bydlení – v České republice neexistuje účinný systém sociálního bydlení, chybí legislativní zakotvení práva na bydlení a nejsou přijímána účinná opatření ke zlepšení dostupnosti bydlení.
- Překážky v přístupu k dávkám na bydlení – osoby s nízkými příjmy a obyvatelé sociálně vyloučených lokalit čelí překážkám v získávání finanční podpory na bydlení.
Reforma sociálních dávek – co přinese v oblasti bydlení?
Platforma pro sociální bydlení a SPOT vydaly analýzu hlavních problémů a rizik spojených s navrhovanou reformou sociálních dávek. Změny mohou mít zásadní dopad na dostupnost bydlení, zejména pro mladé lidi a zranitelné skupiny.
Klíčová rizika reformy:
- Snížení podpory ohroženým skupinám obyvatel.
- Prohloubení problémů s dostupností bydlení.
- Negativní dopad na osoby propuštěné z výkonu trestu.
- Nedostupnost bydlení v číslech:
- 61 % mladých lidí do 35 let v krajských městech nemá vlastní bydlení.
- Průměrný věk propuštěných osob z výkonu trestu je také 35 let, což z této skupiny dělá jednu z nejohroženějších.
Celou analýzu si můžete přečíst zde.
Dopad na romské komunity
Evropský výbor dále zdůraznil, že romské rodiny jsou těmito nedostatky postiženy obzvlášť silně:
- Čelí vyššímu riziku nuceného vystěhování bez alternativních možností bydlení.
- Mají omezený přístup k sociálnímu bydlení.
- Setkávají se s překážkami při získávání příspěvků na bydlení, například kvůli diskriminačním omezením pro ubytovny.
Mezinárodní závazky a česká realita
Evropská sociální charta, k jejíž dodržování se Česká republika zavázala, garantuje právo na přiměřené bydlení a ochranu před bezdomovectvím. Přesto závěry výboru ukazují, že současná česká legislativa a politika v oblasti bydlení těmto závazkům neodpovídají.
Podle Zprávy o vyloučení z bydlení pro rok 2024, kterou vypracovala iniciativa Za bydlení, čelí v České republice vážným problémům s bydlením až 1,6 milionu lidí, přičemž 161 000 osob, včetně 62 000 dětí, se nachází v bytové nouzi. Nedostatek bydlení a chybějící právní záruky zároveň vytvářejí prostor pro vykořisťování obchodníky s chudobou.
Krok vpřed k reformě bytové politiky
Rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva představuje významný mezinárodní tlak na Českou republiku, aby přijala opatření k řešení těchto problémů a zajistila právo na bydlení pro všechny, včetně nejzranitelnějších skupin obyvatel.
Co bude dál?
Rozhodnutí výboru by mělo vést k přijetí konkrétních opatření na národní úrovni. Očekává se, že vláda bude muset reagovat změnami v legislativě a implementací politik, které zlepší dostupnost bydlení a ochranu před bezdomovectvím.
AOOV apeluje na nutnost zachovat podporu pro ty, kteří ji skutečně potřebují. Nutností je přijetí zákona o podpoře bydlení a také zajištění, aby plánovaná reforma dávek ještě nezhoršila dostupnost bydlení.
