Novela trestních předpisů – soudy budou moci snížit trest pod zákonnou sazbu při kumulaci trestů

Rozsáhlá novela trestních předpisů, účinná od 1. 1. 2026, přináší změnu, jejímž cílem je zmírnit problematické kumulování trestů odnětí svobody. Konkrétně se navrhuje doplnit nový odstavec do § 58 trestního zákoníku, který umožní soudům mimořádně snížit dolní hranici trestní sazby v případech, kdy by součet více uložených trestů vedl k nepřiměřeně přísnému postihu pachatele.

Navrhované znění zní:

„Má-li soud za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody stanovené trestním zákonem s přihlédnutím k druhu a výměře trestů, které byly pachateli uloženy za jinou jeho trestnou činnost a dosud nebyly vykonány, vedlo vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a osobě pachatele spolu s dosud nevykonanými tresty k nepřiměřenému postihu pachatele, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby tímto zákonem stanovené.“

Proč se tato změna navrhuje

Česká republika má dlouhodobě jednu z nejvyšších vězeňských populací v Evropě. Přitom není pravda, že by soudy masově ukládaly jen nepodmíněné tresty – ty tvoří méně než pětinu všech uložených trestů. Nejčastějším trestem je podmíněné odsouzení (42 %), následují peněžité tresty (20 %) a obecně prospěšné práce (11 %).

Problém ale nastává, když pachatel tyto alternativní tresty nevykoná, nebo poruší podmínky, a soudy proto rozhodnou o jejich přeměně na trest odnětí svobody. Podobně je tomu u podmíněných trestů, u nichž soud nařídí jejich výkon. V praxi se tak mnozí odsouzení ocitají ve vězení s kumulovanými tresty, jejichž celková délka je výrazně vyšší než jednotlivé původně uložené tresty.

Již podle Zvláštní zprávy Nejvyššího státního zastupitelství z roku 2019 je nejčastějším důvodem ukončení výkonu trestu převedení odsouzeného do dalšího trestu. Není výjimkou, že člověk vykonává čtyři a více trestů po sobě. Přestože původně šlo o sankce, které neměly vést k okamžitému uvěznění.

Dále, Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 4022/18 upozornil, že skutečně rozhodující pro dosažení účelu trestu je celková délka jeho výkonu. Pokud se jednotlivé tresty kumulují, hrozí, že výsledný postih bude neúměrně tvrdý a fakticky nepřiměřený povaze spáchané trestné činnosti.

Jaké jsou dosavadní možnosti

V minulosti došlo již k několika změnám, které měly problém zmírnit. Od roku 2020 například není možné nahrazovat jeden alternativní trest jiným, aby se předešlo jejich „devalvaci“ a pocitu beztrestnosti. Zároveň byla do trestního zákoníku zavedena zásada, že při ukládání trestu musí soud přihlížet i k dosud nevykonaným trestům, aby nedošlo k nepřiměřenému součtu.

Jenže tato úprava zatím soudům neumožňuje prolomit dolní hranici zákonné sazby – trest mohou ukládat pouze v jejím rámci. Nejvyšší soud k tomu v usnesení sp. zn. Tdo 884/2022 výslovně uvedl, že zohlednění nevykonaných trestů samo o sobě neodůvodňuje uložení trestu pod zákonné minimum.

Co přinese novela

Nově by tedy soud mohl uložit i trest pod dolní hranicí sazby, pokud by v součtu s již nevykonanými tresty bylo zjevné, že by jinak došlo k nepřiměřenému postihu pachatele. Typicky půjde o situace, kdy se odsouzenému nařídí výkon několika podmíněně uložených trestů a zároveň dostane další nepodmíněný trest.

Smyslem změny je posílit princip přiměřenosti a zabránit tomu, aby kumulace trestů vedla k dlouhodobému věznění osob, které původně dostaly tresty mírnější. V důsledku by měla novela přispět i k naplnění hlavního cíle aktuální reformy trestních předpisů – snižování počtu vězněných osob a efektivnějšímu využívání trestů, které skutečně vedou k nápravě.

Proč je to důležité

Pokud trestní řád umožňuje například zastavit trestní stíhání pro neúčelnost, když už byl uložen jiný dostatečný trest, je logické, aby i soud při ukládání dalšího trestu mohl zohlednit celkový postih pachatele a snížit trest pod zákonné minimum. Celkový trest totiž musí být přiměřený nejen závažnosti činu, ale i reálným možnostem nápravy a ochraně společnosti.

Předchozí díly seriálu “Změny v novele trestních předpisů”:

  1. Co se mění a od kdy?
  2. Podmíněné propuštění
  3. Částečná dekriminalizace výživného
  4. Restorativní zásada v českém právu
  5. Nová pravidla pro pěstování a držení konopí
  6. Změny v přístupu k opakovaným krádežím
  7. Dětský certifikát
  8. Peněžité tresty