Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
V Praze dne 25. května 2020
Vážená paní zmocněnkyně,
dovolujeme si Vám poslat své vyjádření k novelizaci trestního zákoníku, kterou bude Poslanecká sněmovna projednávat na nadcházející schůzi jako tisk 453/0 a 453/3, jehož jste zpravodajkou.
Některé navržené změny velmi vítáme, konkrétně podporu užití peněžitého trestu, zvýšení hranice škody a státem hrazené náklady na zmocněnce poškozeného. Návrh ale obsahuje i změny, které nás naplňují obavou. Jedná se zejména o omezení možnosti přeměny peněžitých trestů. Podrobnější stanovisko k jednotlivým navrhovaným změnám je rozepsáno níže.
Po důkladném zvážení možných dopadů změn na klienty, se kterými pracujeme, tedy na pachatele trestných činů, ale i jejich oběti, jsme dospěli k závěru, že návrh veřejně nepodpoříme. Zároveň bychom velmi rádi své stanovisko sdíleli s Vámi jakožto přední expertkou na danou problematiku a zároveň zpravodajku návrhu.
- Seznámili jsme se se sněmovními tisky 453/0, 453/3, pozměňovacím návrhem poslanců Heleny Válkové a Jakuba Michálka a sněmovním tiskem 466.
- Vyjadřujeme se pouze k těm změnám, které se ve světle sněmovního tisku 453/0 a 453/3 dotýkají užití peněžitého trestu, omezení přeměn vybraných trestů, zvýšení hranice výše škody a nákladů trestního řízení, které nese stát. Ponecháváme bez komentáře zejména navrhované změny, které jsou obsahem sněmovního tisku 453/3 a dotýkají se institutu prohlášení pachatele o vině, rozšíření užití nesporných skutečností v trestním řízení a uvolnění podmínek pro širší užití institutu dohody o vině a trestu. Podotýkáme, že i tyto změny považujeme za významné a uvítali bychom, kdyby do legislativního procesu nebyly začleňovány formou pozměňovacího návrhu k tisku 453/0.
- Vítáme podporu užití peněžitého trestu ve světle novelizovaného znění § 39 odst. 7 TZ (trestní zákoník, dále jen jako “TZ”).
- Současně podporujeme i navrhovaná řešení výkonu peněžitého trestu ve světle novelizovaných §§ 341 – 343 TŘ (trestní řád, dále jen jako „TŘ“), jejichž smyslem je zmírnit řešení při nesplnění povinnosti k úhradě peněžitého trestu.
- Máme obavy z návrhu zrušit možnost přeměny trestu obecně prospěšných prací a peněžitého trestu na trest domácího vězení (novelizovaný § 65 odst. 2 a § 69 TZ). Souhlasíme s omezením přeměny peněžitého trestu na trest obecně prospěšných prací, nesouhlasíme však s vyloučením možnosti přeměny trestu OPP a peněžitého trestu na trest domácího vězení. Domníváme se, že možnost vyloučení přeměny zmíněných trestů na trest domácího vězení podpoří represivní aspekty TZ, je v rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe a principem užití trestu odnětí svobody jako prostředku ultima ratio a nepodpoří snahy snížit vysoké počty vězněných osob v ČR.
- Vítáme zvýšení hranice výše škody ve světle novelizovaného § 138 TZ.
- Velmi vítáme explicitní legislativní vyjádření a doplnění § 151 odst. 6 TŘ nesení nákladů zvoleného zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu.
- Ohledně nově navrhovaného pravidla upravující podmínky pro kumulaci trestů dle navrhovaného § 39 odst. 4 TZ uvádíme, že, byť jde i s ohledem na zjištění obsažená ve Zprávě Nejvyššího státního zastupitelství o stavu vězeňství (http://www.nsz.cz/images/stories/PDF/Zvlastni_zpravy/zvl_zprava_veznice25_09_2019.pdf) o pozitivní návrh, máme za to, že se nejedná o úpravu, která by dostatečně a adekvátně reagovala na problematický stav v této otázce. Domníváme se, že právní úprava by v tomto ohledu měla přinášet explicitnější pravidla, jak v dané situaci postupovat. Přikláněli bychom se k takovému řešení, které by výslovně stanovilo povinnost zohlednit při ukládání trestu nevykonané, avšak dříve uložené tresty, včetně explicitně vyjádřené možnosti mimořádného snížení trestu odnětí svobody dle § 58 TZ (příp. obdobně formulovaného pravidla).
Rádi bychom na závěr vyjádřili poděkování za Vaše dlouhodobé úsilí o reformu trestních předpisů i praxe. Tohoto dlouhodobého úsilí si velmi vážíme a věříme v k další spolupráci na systémových a legislativních změnách při tvorbě ucelené koncepce trestního práva, a to v duchu přístupů, které akcentují reintegrativní a restorativní přístupy a kladou důraz na potřebu náhrady způsobené újmy, komplexního řešení systematiky trestání a důrazu na penitenciární a postpenitenciární péči.
Se srdečným pozdravem za
Institut pro restorativní justici, z. s.
RUBIKON Centrum, z. ú.
Mezinárodní vězeňské společenství, z. s.
Spolek LIGHTHOUSE, z. s.
Společnost Podané ruce, o. p. s.
Český helsinský výbor, z. s.
Nová šance, z. s.