Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) chce vyvolat odbornou diskuzi k návrhu MSp k peněžitým trestům, který se objevil minulý týden v médiích1. AOOV upozorňuje, že tento návrh nebyl diskutován s odbornou veřejností a varuje, že nebude mít avizovaný dopad na snížení míry uvěznění. Podle existujících výzkumů zvýšení peněžitých trestů nevede ke snížení nepodmíněných trestů odnětí svobody, takže plánovaného cíle se nedosáhne. Snížení míry represe je určitě potřebným krokem pro snížení míry uvěznění, která je u nás 5. nejvyšší v EU. Vychází rovněž z programového prohlášení současné vlády.
AOOV spolu se svými členy a rovněž v rámci pracovní skupiny pro efektivní trestní justici pod Radou vlády dlouhodobě pracuje na návrzích, které mají za cíl snížení vězeňské populace, a to jednoduchými kroky, které jsou uskutečnitelné do dvou let. Mezi rychlá legislativní řešení s potenciálem výrazně snížit vězeňskou populaci patří 3 návrhy, které podporuje také odborná veřejnost.
1. Zrušení speciálních sazeb za opakované trestné činy, zejména krádeže
Některé trestné činy mají stanoveny speciální (vyšší) sazby v případě opakovaného spáchání téhož trestného činu. Nejzásadnější je tento problém zejména u krádeže, kde se delší sazba kombinuje s nižší laťkou pro spáchání trestného činu. Do vězení se tak může pachatel dostat za krádež v hodnotě desítek či stovek korun. Řešením je v případě trestného činu krádeže vypuštění ustanovení § 205 odst. 2 TZ, pokud jde o jednání, která by jinak (vzhledem k výši způsobené škody) nenaplnila základní skutkovou podstatu trestného činu krádeže. Je však vhodné zrušit i další speciální vyšší sazby za opakování trestného činu, komplexně totiž takové situace řeší ustanovení pro trestání recidivy. Dopad této změny by byl výrazný: podle odhadů odborníků by snížil vězeňskou populaci až o 10 % a přinesl úsporu státního rozpočtu ve výši 1 miliardy Kč2.
2. Omezení nevhodné kumulace trestů
Více trestů uložených nezávisle na sobě vykonává asi 50 % vězněných osob. Tresty se v takovém případě sčítají, což vede k výkonu nepřiměřeně dlouhých trestů odnětí svobody. Značnou část vězeňské populace tak tvoří osoby, jež se nedopustily závažné trestné činnosti. Jedná se o případy trestání pachatelů, kteří spáchali další trestný čin předtím, než vykonali dříve uložené tresty. Cílem navrhovaného řešení je, aby soudy při ukládání trestů za nové trestné činy zohledňovaly dříve uložené a dosud nevykonané tresty i bez ohledu na dolní hranici trestní sazby.
3. Dílčí dekriminalizace trestného činu zanedbání povinné výživy dle § 196 odst. 1 TZ
Trestný čin zanedbání povinné výživy je poměrně frekventovaným trestným činem. Jeho pachatelé jsou odsuzováni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v průměrné délce 6 – 7 měsíců. Ve výkonu trestu odnětí svobody se také nachází mnoho osob v důsledku přeměn alternativních trestů za tento přečin uložených. Kriminalizace takového jednání však neplní svůj účel – prokazatelně nevede k řádnému plnění vyživovací povinnosti. Navrhujeme vypustit odst. 1 § 196 trestního zákoníku postihující nepříliš závažnou formu jednání a ponechání trestnosti pouze jeho závažné úmyslné formy spočívající ve vyhýbání se vyživovací povinnosti (nyní § 196 odst. 2 trestního zákoníku), jakož i vystavení oprávněné osoby nebezpečí nouze (nyní § 196 odst. 3 trestního zákoníku).
1Česká justice.cz – https://www.ceska-justice.cz/2023/02/plan-jak-ulevit-preplnenym-veznicim-prvotrestanym-by-mely-soudy-povinne-ukladat-penezity-trest/
2Drápal, Jakub. Speciální skutkové podstaty pro recidivisty: Nepromyšlené a škodlivé. Studie Legal Data Hub dostupná na https://www.prf.cuni.cz/sites/default/files/uploads/files/LDH2022-1-Specialni-skutkove-podstaty-pro-recidivisty_0.pdf; v ní jsou vypočteny i všechny speciální trestní sazby pro recidivisty, které by bylo třeba zrušit.
